Kde jste: Titulní stránka > Hyposervis > Aktuality

Případný přechod k jiné bance řešte včas

Letos končí fixace u zhruba 50 tisíc hypoték. Dlužníky čeká zvýšení sazby zhruba o 1,5 až dvě procenta. Kdy má smysl refinancovat a jak dlouho dopředu začít vyjednávat?
Podle odhadů Fincentra skončí v letošním roce fixace úrokové sazby u hypotéky zhruba 50 tisícům klientů tuzemských bank, což představuje objem peněz ve výši 70 miliard korun.
„Pokud bychom do odhadů zahrnuli také neúčelové úvěry - tedy americké hypotéky -, zvýšil by se počet klientů s končící fixací na 58 tisíc a objem potenciálně refinancovatelných úvěrů na přibližně 80 miliard korun,“ uvedl Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum.
Prakticky všichni tito klienti by se měli připravit na zvýšení úrokové sazby, a tím i na zvýšení měsíčních výdajů. Ti, kterým končí pětileté fixační období, mohou zaznamenat až dvouprocentní nárůst úrokové sazby, což může činit i několikatisícový rozdíl oproti současné splátce.
Podle dosavadních zkušeností Fincentra přitom využívá refinancování úvěru úvěrem od jiné banky jen minimum klientů - asi patnáct procent, dalších patnáct procent na konec fixace aspoň myslí a pokouší se pod hrozbou refinancování dohodnout se stávající bankou nižší sazbu.
Podle Milana Ročka, předsedy představenstva Hyposervisu a předsedy Asociace hypotečních makléřů, bude letos refinancovat zhruba stejný podíl lidí, kterým končí období fixace, jako minulý rok.
Banky nechtějí začínat boj v refinancování Důvodem nižšího počtu refinancování ale není jen nezájem ze strany klientů. Někteří lidé svůj úvěr na bydlení přefinancovat u jiné banky chtějí, žádná jim to ale neumožní.
Roček to vysvětluje tím, že banky změnily v minulém roce svoji politiku. „Většina bank, které působí na českém trhu, nechce začínat ,boj o přetahování klientů‘ v refinancování. Ten, kdo chce refinancovat hypotéky k sobě, má logicky obavu o to, aby někdo jiný nechtěl jeho klienty přetáhnout. Žádná banka se, pokud vím, nesnaží na refinancování v posledním roce primárně zaměřit. Navíc od loňského roku banky snížily rozdíly mezi úrokovými sazbami pro nové a stávající klienty, proto řada klientů nemá proč od banky odcházet,“ vysvětluje Roček.
Navíc i když se budou zdát sazby okolo 5,5 procenta stávajícím klientům bank pochopitelně vysoké (před pěti až třemi lety se totiž sazby pohybovaly cca od 3,5 do čtyř procent), výrazně nižší sazbu očekávat ani jinde nemohou.
Kdo vyjednává, často ušetří Přesto nelze říci, že by všichni klienti měli pasivně čekat a poté přijmout první nabídku banky. „Alespoň hrozba přechodu k jiné bance pomáhá podle našich zkušeností k tomu, že klienti získají znatelně lepší úrokovou sazbu než ti, kteří pouze přistoupí na první návrh nové úrokové sazby zaslaný bankou na konci období fixace,“ radí Rajdl.
První nabídka banky bývá často stanovena s dostatečnou rezervou pro další jednání. Nezapomeňte si pro vyjednávání zjistit nabídky ostatních finančních ústavů - v případě, že máte sjednáno stavební spoření, zajímejte se i o úvěr z něj.
Na vyjednávání se stávající bankou by se měli soustředit hlavně lidé, kteří mají nestandardní hypotéku (například stoprocentní nebo na výstavbu). V jejich případě totiž nemusí být refinancování u jiné instituce zrovna snadné.
V podstatě žádné vyjednávací podmínky nebude mít ten, kdo se třeba jen jednou opozdil se splácením. Stejně tak může zapomenout na to, že by úvěr refinancoval u jiné banky - o takové klienty totiž nikdo nestojí, dvojnásobně to platí v době krize. S nezájmem ostatních bank o přefinancování hypotéky se s největší pravděpodobností setkají i ti, kteří už několikrát úvěr refinancovali, a to zejména pokud k tomu došlo během relativně krátkého časového úseku. Je proto dobré zvážit, jak moc je refinancování v danou dobu výhodné.
Například před pěti lety si řada klientů brala ze spekulativních důvodů roční fixaci. Úroky ale od té doby už jen rostly. Někteří klienti zkoušeli úvěr různě - a často s nepříliš velkou finanční úsporou - přefinancovat. Letos se jim může stát, že prostřednictvím refinancování neušetří, ačkoli by vzhledem k nabídnuté úrokové sazbě mohli. Žádná banka o ně nebude mít s největší pravděpodobností zájem.
V případě, že zvýšení měsíčních splátek bude neúměrné vaším finančním možnostem a refinancování u jiné banky nebude přicházet v úvahu, pokuste se vyjednat aspoň prodloužení doby splatnosti úvěru.
Pokud máte peníze „stranou“, zvažte možnost mimořádné splátky, čímž si můžete snížit měsíční splátky a zároveň i částku, kterou celkově přeplatíte. Peníze na náklady na šest měsíců (i strava apod.) si ponechte jako likvidní rezervu.
Ti, jimž brání v refinancování dokládání příjmů, které se jim v době krize snížily, mohou využít speciálních produktů určených právě k refinancování, u nichž není třeba dokládat výši příjmů. Uvítat je mohou i ti, kteří změnili zaměstnání a dostali nejprve smlouvu na jeden rok a až poté případně na dobu neurčitou, což začaly firmy v době krize více praktikovat.
Tyto produkty však nenabízí každá banka. Podle Ročka je navíc podmínkou, že splácíte několik let i větší splátky jistiny, což by ale v případě, že máte úvěr minimálně od roku 2007, neměl být problém. „Samozřejmě když banka v něčem vyjde vstříc, něco jiného za to požaduje - například splnění určitých podmínek. V ceně úvěru se to ale neprojevuje, sazby jsou zhruba stejné,“ dodává Roček.
Důležité vždy je, abyste na konec období fixace mysleli včas a nejlépe tři měsíce předem požádali banku o novou nabídku a aktuální výši jistiny.
„Celá řada klientů bohužel vyčkává na konci fixace na nabídku banky. Pokud však přijdou nové podmínky od banky dva až tři týdny před koncem fixace, není v silách klienta během takto krátké doby vyřešit případné refinancování,“ upozorňuje Petr Stuchlík, generální ředitel Fincentra.
Refinancování byste pak měli řešit minimálně dva měsíce předem. Pokud si chcete ušetřit námahu a starosti s porovnáváním nabídek a vyjednáváním, kontaktujte hypotečního makléře nebo poradce.